Outstanding Vinotheks Details

Dcera rozhodně měla vlastní hlavu. Jednoho dne se Anette Closheimová sebrala, odešla ze 150 let starého rodinného vinařství na řece Nahe a vydala se na cesty po světě. Nakonec se vrátila zpět – a mezitím pochopila, že i století budovaná tradice potřebuje někoho, kdo ji bude vnímat jako šťastné spojení umění, citu a odvahy a zároveň si uvědomí, že toto štěstí si musí každý den zas a znovu dobývat.

Není na čase, přemítala v duchu, začít tenhle přístup uplatňovat i u našeho vína? A nebyl by Langenlonsheim vhodným místem, kde to vyzkoušet? Otec Konrad Closheim byl skeptický. Ne že by se stavěl vyloženě proti, to určitě ne, ale zažil toho už dost na to, aby si myslel, že se takový krok u jeho místních zákazníků setká s nadšeným přijetím. Společně s Anette si jistě nejeden den lámali hlavu dlouho do noci, ale nakonec našli dokonalé řešení: Ty si dělej víno po svém a já si ho budu dělat taky po svém. Navzájem si ale pomůžeme ve všem, co budeme potřebovat. Nenašli byste moc rodin, které zvládnou vyřešit generační proměnu tímto způsobem.

„Rozhodně jsem nechtěla znovuobjevovat Ameriku,“ zdůrazňuje Anette Closheimová. Všechno běželo skvěle. Potřebovala jsem ale zkusit něco nového, být odvážná, vsadit vše na kvalitu a nechat rutinu za sebou. Pro víno to znamenalo selektivnější sklizeň a poloviční množství. A pro aroma? Ne snad dvojnásobek, ale rozhodně mnohem vyšší intenzitu. Přibrat nové odrůdy révy, pracovat ve sklepě více se dřevem, spoléhat na spontánní kvašení – seznam inovací byl opravdu dlouhý. A dostalo se jí zasloužené odměny. Hned na první pokus cena Objev roku v kategorii Ryzlink, postup do Ligy vinařů, kde na dveře klepe špičková gastronomie, nový design, nová filozofie, vlastní portfolio čítající dnes 15 vín nesoucích její jméno. Jméno ženy vinařky.

Bývalá lisovna přímo naproti kostelu se ukázala být ideálním místem k vyjádření toho, co se změnilo a co zůstalo. Místní vinaři tu kdysi dávno lisovali své hrozny. Dnes již opuštěná budova se stala místem setkávání pro místní komunitu. Anette Closheimová nechala 500 let staré zdi zrestaurovat a pečlivě obnažila hrázdění uvnitř.

Mohučské architektce Beate Lemmerové se v návrhu podařilo dosáhnout překvapivě moderní stavby se vzdušně vysokým stropem a dramaticky působícím, leč kromobyčejně lehkým mřížovím. Sama vinařka k tomu dodává, že jakákoliv podobnost s charakterem jejích vín je v tomto případě zcela záměrná. 

Srdcem nové vinotéky je nízká krychle, která navazuje na zrestaurovanou historickou budovu a propojuje ji s rodinným vinařstvím. Ve středu této neokázalé stavby ze skla a oceli s průhlednou přední stěnou z ulice a zadní stěnou na dvůr stojí dlouhý prezentační stůl pro degustace vín – jako oltář s výhledem na protější chrám Páně.