Podnebí & počasí

Klimatické požadavky na pěstování révy

Co se týče klimatických podmínek, musí být splněny nejméně následující předpoklady:

• 1300 hodin slunečního svitu za rok
• průměrná teplota nejméně 15 °C během kvetení a
• 18 °C během vegetace

• Roční srážky nejméně 400–500 ml/m²

Německé podnebí

V Německu většina srážek spadne během léta, zatímco v jižních vinařských krajinách prší zejména na jaře, na podzim a v zimě. V Německu srážky s postupujícím zráním spíše slábnou, zatímco v jižních zemích se jejich množství s blížící se sklizní naopak dramaticky zvyšuje. Tyto klimatické faktory mají na německé víno zásadní vliv.

Přiměřeně teplá léta, příznivé množství srážek během vegetace a dlouhé období zrání umožňují hroznům zachovat si ovocnou kyselost – a právě ta je typickým puncem německých vín, zejména těch bílých. Kvalita a množství vína každého ročníku je v Německu silně závislá na počasí. V jižních zemích přitom tento faktor hraje mnohem menší roli.

Klimatické změny kladou před německé vinaře každoročně nové a nové výzvy, neboť počasí začíná být čím dál extrémnější a nepředvídatelnější.

Například v roce 2020 kvůli nezvykle vysokým zimním teplotám pouze jediný vinař sklidil ledové víno. Stejně tak kvetení a pučení révy dnes přichází dříve, než bývalo zvykem.

Celkově vzato však němečtí vinaři, kteří pracují na samém severním okraji vinohradnického světa, ze změn posledních let profitují. Pozitivně se projevuje zejména vyšší průměrná teplota – alespoň tedy dokud nezačnou být pravidlem příliš suchá léta.

Riziko, že pozdě dozrávající odrůdy révy nedosáhnou optimální zralosti, již dávno pominulo. Díky tomu mají němečtí vinaři se svými tradičními odrůdami pro nejbližší budoucnost ty nejlepší předpoklady k úspěchu.

Vyšší jarní teploty znamenají, že réva brzy vyžene výhony, zimní mrazíky pro ně pak ale představují velké nebezpečí. Teploty nižší než -1 °C mohou být pro révu kritické. Vinohradníci se pak mrazíky od řad révy snaží zahnat pomocí malých větrných turbín, teplovzdušných ventilátorů, protimrazových svící a někdy i vrtulníků:

• Malé stacionární větrné turbíny vysoké zhruba 20 metrů víří vzduch tak, aby se teplejší a chladnější vrstvy promíchaly. To zabrání tvorbě přízemních mrazíků. Investiční náklady jsou ale vysoké: turbína stojí zhruba 30 000 euro a dokáže před mrazem ochránit asi 5 hektarů vinic.
• Stejného efektu nad větší plochou lze dosáhnout pomocí vrtulníků. Ty mají ovšem v mnoha případech povoleno létat pouze po úsvitu a jde o opatření nesmírně nákladné.
• Na menších oblastech mohou pomoci protimrazové svíce. Jedná se o menší kovové nádoby, v nichž se spaluje parafín. Ty na vinici vytvoří tah a zajistí cirkulaci vzduchu. Aby se ovšem dosáhlo požadovaného efektu, je nutné na jeden hektar rozmístit stovky takových svící.
• Pěstitelé ovoce se často snaží ochránit třešně, jabloně a hrušně pomocí teplovzdušných ventilátorů nebo takzvaných protimrazových sprinklerů.

• Při biodynamickém obhospodařování půdy se na ochranu před mrazem používají preparáty z kozlíku. Přestože z vědeckého hlediska není stále příliš jasné, proč a jak kozlík zvyšuje okolní teplotu až o 2 °C, vinohradníci s ním již mají ty nejlepší zkušenosti.