Pěstování a význam

Ryzlink rýnský je pomalu dozrávající odrůda, jejímž charakteristickým rysem je ovocná kyselost. Díky tomu je ideální pro severní pěstitelské oblasti, kde dozrává v pozdním podzimním slunci. Klade vysoké nároky na polohu a klima (dostatek slunečního svitu), ale má nízké nároky na půdu. Podle polohy vinice (půdní typ a mikroklima) může poskytovat vína s velmi odlišným charakterem. Nejlepší podmínky pro pěstování nabízí kamenité strmé svahy podél říčních údolí, jejichž schopnost akumulovat teplo odrůdě mimořádně svědčí. Díky německým přistěhovalcům se pak Ryzlink dostal i do dalších zemí po celém světě, mimo jiné do Austrálie, USA nebo na Nový Zéland.

Ryzlink rýnský je považován za vlajkovou loď německého vinařství. Jako žádná jiná odrůda utváří celosvětový obraz 13 německých vinařských oblastí. Německo je vnímáno jako domov Ryzlinku rýnského – s 24 410 hektary (2022) se na německých vinicích pěstuje přibližně 40 % všech Ryzlinků rýnských na světě.

V oblasti Rheingau zaujímá Ryzlink rýnský téměř 78 % celkové plochy vinic s přibližně 2 460 hektary (2022). Největší německou oblastí pro pěstování ryzlinku je Falc (cca 5 971 ha), následuje Mosela (cca 5 354 ha) a Rheinhessen (cca 5 304 ha). Větší plochy ryzlinku se nacházejí také ve Württembersku (cca 2 134 ha), na Nahe (cca 1 236 ha) a v Bádensku (cca 911 ha).

Vinifikace a aroma

Na rozdíl od většiny jiných odrůd závisí charakter Ryzlinku do velké míry na typu půdy, v níž roste. Těžké jílovité půdy pomáhají rozvoji citrusových aromat, mladý červený pískovec zaručuje ve víně chuť broskví a břidličné půdy pomáhají rozvoji minerálních tónů, občas připomínajících až pazourek. Ryzlink má zároveň obrovský potenciál pro dlouhou archivaci. Dobře vyzrálý Ryzlink často mívá ušlechtilé tmavé zelenkavo-modré zbarvení, které je pro znalce příslibem nejvyššího prožitku.  

Vynikající odrůda jako Ryzlink dokáže své přednosti uplatnit na mnoho způsobů: jako „Winzersekt“ (vinařův sekt), lehký kabinet, ušlechtilá Spätlese (pozdní sběr) nebo ceněné ledové víno. Stylový rozsah se pak pohybuje od vín suchých a polosuchých až po plná a extrémně sladká. Díky velkolepé různorodosti chuťových profilů je Ryzlink velmi osvěžující a skvěle se hodí k mnoha různým pokrmům, zejména rybím a drůbežím jídlům podávaným s lehkými omáčkami nebo zeleninovým ragú. Polosuché varianty jsou ideálním doplňkem asijské gastronomie.

A pak jsou zde sladké poklady: výběry z bobulí, označované jako Beerenauslese, a výběry z cibéb, Trockenbeerenauslese. Všechny tyto nedostižně vytříbené lahůdky mají jedno společné: ušlechtilá plíseň (botrytis cinerea) zde zvýrazňuje aroma Ryzlinku k naprosté dokonalosti. Jako odrůda se Ryzlink pro výrobu těchto okázalých specialit nesmírně hodí: dozrává pomalu, pozdě a ušlechtilá plíseň má dostatek času, aby se na hroznech důkladně rozšířila. Když to rozmary podzimu dovolí a není příliš chladno a sucho, nestojí rozvoji těchto sladkých pokladů nic v cestě.

Elixír vylisovaný z ručně vybraných bobulí má koncentrovanou chuť s živou ryzlinkovou kyselostí. Nos pohladí vůně sušených plodů, medu, zralého ananasu a žlutých broskví. Taková vína jsou delikátní aperitivy a skvěle se hodí k ovocným dezertům nebo výrazným sýrům.

Ryzlink je však ideální také k přípravě lahodných „ledovek“. Ledové víno je koncentrovaný a nesmírně ušlechtilý mok s geniální kyselostí, živými ovocnými tóny a výraznou chutí hroznového cukru. U ledových vín se nezřídka dosahuje hmotnosti moštu až 250 °Oe (Oechsleho moštoměru). Není tak divu, že ledové ryzlinky se řadí mezi nejcennější vinařské poklady na světě.

Historie

Jedna z prvních doložených zmínek o pěstování Ryzlinku v Německu je účet z vinařství v Rüsselheimu hraběti z Katzenelnbogenu za „šest keřů Ryzlinku vysazených na vinici“ z 13. března 1435. Díky pěstování révy v klášterech také tato odrůda měla zásadní přínos pro vinařskou kulturu. Označení „Johannisberský Ryzlink“, které se často používá ve Spojených státech, je odvozeno od vinice Johannisberg v oblasti Rheingau, nejstaršího dosud zachovaného vinohradu Ryzlinku na světě. I proto je v Česku odrůda známá jako Ryzlink Rýnský, v Německu ale vždy jen Ryzlink.

O původu názvu "Ryzlink rýnský" se dodnes vedou spory: pochází slovo od "trickling" (prýštící), odkazuje na břitkou kyselost, na „ušlechtilou rýži“, nebo na „rusling“ (tmavé dřevo)? Mezinárodně je známý jako „Rheinriesling“, zatímco bádenské ryzlinky se často označují synonymem „Klingelberger“. Náš „Weißer Riesling“ nemá nic společného s Welschrieslingem, který se pěstuje mimo jiné v Rakousku, Itálii a Slovinsku.

Lingvista Prof. Dr. Jürgen Udolph publikoval vědecký článek o původu názvu „Riesling“ pod názvem „Woher hat der Riesling seinen Namen“.